O koloidním zlatu a stříbru už jsme tu napsali pěkných pár řádků. Co to ale vlastně koloidy jsou? Jak často se objevují v každodenním životě? A co je fyzikální podstatou pojmu koloidní?
Obecně je dělíme na lyofobní a lyofilní. Lyofilní roztoky jsou homogenní jednosložkové koloidní systémy, ve kterých je disperzní prostředí a disperzní podíl jednou fází.
Lyofobní koloidy jsou složeny ze dvou fází, a ty mezi sebou mají fázové rozhraní. Znamená to, že jsou mikroskopicky malé částice jedné látky dispergované, neboli rozptýlené, v jiné látce. Nejmenší možnou velikost těchto částic určuje rozměr atomu – 0, 126 nm. Koloidy proto pozorujeme elektronovým nebo ultra mikroskopem, nikoli světelným.
Takzvaná koloidní soustava se skládá z koloidu, tedy dispergovaného média, a z druhé látky, které říkáme disperzní médium (někdy také disperzní podíl a disperzní prostředí). Z toho vyplývá, že koloidní formu nemohou vytvořit látky rozpustné v dané látce. Například cukr ve vodě.
Dispergované i disperzní médium může být ve třech skupenstvích – v pevném, kapalném a plynném. Jejich různou kombinací vznikají různé koloidy. Například kapalina v kapalině je emulze, pevná látka v kapalině je gel a plyn v kapalině je pěna. Pouze plyn s plynem není mísitelný a koloid tedy nevytvoří.
V životě nás tedy obklopují možná víc, než si myslíme. Koloidem je krev, mléko, krém na ruce, mýdlo či spousta přípravků používaná v zemědělství, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu a ve spoustě dalších odvětví.
Výroba koloidního zlata a stříbra
Při elektrolytické výrobě koloidů Lakshmi Narayan v certifikované laboratoři (s certifikátem ČSN EN ISO 22716) používáme silně čištěnou vodu Aqua Purificata s vodivostí 0,1 mikrosiemens a speciální stříbrné a zlaté specificky tvrdé elektrody Safina s čistotou minimálně 99,99 %.
Na elektrody působí pulzy stejnosměrného proudu, které rozptýlí stříbro nebo zlato do nanočástic. Ty pak nesou stejný (kladný) elektrický náboj. Normované uvolňování částic daného kovu probíhá za pomocí certifikovaných přístrojů.
Díky stejnému elektrickému náboji se částice pohybují neustálým a neuspořádaným (tzv. Brownovým) pohybem do okamžiku, než přijdou do kontaktu s kovem, magnetickým polem, mořskou vodou, některými plasty nebo než náboj zničí sluneční záření. Aby byly zachované unikátní vlastnosti stříbrných a zlatých koloidů, je tedy nutné uchovávat je v tmavých (nejlépe originálních) lahvích. Množství zlata nebo stříbra v jednom kilogramu vody udává hodnota ppm.
Více o výrobním procesu se dočtete v sekci výroba. Pro informace k používání, využití a uchovávání koloidů mrkněte na náš blog a nebo nám napište.
